Ahoj všichni,
dnes nás čeká nalodění na trajekt, ale to až odpoledne, takže od začátku.
Ráno nás probudilo zcela překvapivě sluníčko, což jsme čučeli, čekali jsme déšť. Vstávali jsme brzy, kolem šesté hodiny, sbalili auto a po sedmé se vydali na snídani v hotelu. Byla luxusní, bylo vidět že si dávají záležet, vajíčka a omeletky vařili kuchaři na objednání, žádná skladovaná volská oka z kulaté formičky, tohle byla poctivá pánvičková práce.
Terka si dala omeletku se sýrem a špenátem, já si dal dvě vejce sunny side up s tekutým žloutkem, k tomu jsem si nabral hromadu křupavé slaninky, smažené houbičky a rajčátka a byli jsme oba spokojení. Zakončili jsme to domácím lískooříškovým krémem, který opravdu chutnal po lískových oříšcích a byl čas vyrazit.
Ještě vtipná historka od vajíček. Přebíral jsem si talíře s vejci a kuchař se mě tak opatrně zeptal, jestli to je můj Mustang ten venku a když jsem přitakal tak se mu úplně rozzářily oči a chvíli jsme pokecali. Trochu smutně mi řekl, že on má jen toho elektrického. To je věc, která je tu v Dánsku úplně jiná, jezdí tu ohromné množství elektromobilů. Spousta Tesel, ale taky hrozně moc Mustangů Mach-E. My se spalovacím pětilitrem jsme tu úplná exotika, nepotkal jsem ani jednu ameriku zatím.
Vzhledem k absenci kamionů a karavanistů, a.k.a. potížistů, v dopoledních hodinách, se jelo dost na pohodu, byť kolem poledne provoz dost zhoustl. A to nemluvím o nekonečném, asi 70 km dlouhém zúžení dálnice, kdy někoho napadl skvělý nápad rozkopat celý takto dlouhý úsek dálnice. Určitě na to musel mít nějakou vysokou školu...
Posledních asi 50 km ale byla pohoda, do Hirtshalsu mnoho aut nejezdí a silnice byla téměř prázdná. Odbavením jsme projeli úplně bez problémů, na rozdíl od pána před námi, který to zablokoval asnad na 10 minut. My jsme ani pasy neukazovali, všechno měli načteno z SPZ, takže se jen zeptal, jestli jsme Martin and Teresa a jeli jsme:) Nečekali jsme ani půl hodinky a začalo naloďování. Ještě chvíli čekačka až dost aut, která dojela z Islandu opustí palubu a byli jsme na palubě. Bylo tam pěkně mokro a smrdělo to tam rybinou. A hned jsme si našli kamaráda mezi personálem lodi, usmíval se, zamával nám a nadšeně okukoval auto:) Terka kysele poznamenala, že já si najdu obdivovatele všude, i v té největší žumpě:)
Loď je veliká, je to kategorie cruiseferry které hodně jezdí v Severním moři a na Baltu, jsou to takové hybridy zaoceánské lodi a trajektu. Jsou tu restaurace, bar, kino, knihovna, bazén atd. Máme moc hezkou kajutu a jednu z asi 4 na palubě, které mají vanu. Terka je nadšená, dnes použije koupelnovou bombu, kterou dostala. Já jsem také nadšený, že nemusím vysvětlovat islandským celníkům, že to sice je bomba, ale že to je bezpečná bomba, že se hází do vody.
Na zítra odpoledne jsme si objednali vířivku na palubě, tak se těšíme, když nebude Terce špatně z moře, tak si dáme lahev šampíčka:) Dokud jsme nevyjeli, tak byla Terka nadšená, dokonce i skleničku na cestu si dala. Ale jak jsme vyjeli z přístavu, tak bylo zle. Naštěstí si vzala předem lék na mořskou nemoc a šla si na dvě hodinky lehnout a trochu se z toho vyspala. Je to zvláštní, mně je to houpání příjemné a uspává mě to i bez léku.
Večeře byla fantastická, měli jsme tříchodové menu, sladěné s výběrem vín a moc jsme si pochutnali. Prostě paráda. Ještě západ slunce na palubě, vykupkat, napsat blog a spinkat.
PS. Včera večer byl tak přetížený lodní satelitní internet, že se nám nepovedlo nahrát fotky na blog. Nahrál jsem je tedy ráno a zasílám vám pozdravy ze zatím slunečného Severního moře. Pomalu se blížíme k průlivu mezi Skotskem a Shetlandy kde budeme proplouvat někdy v pozdním dopoledni nebo kolem oběda a začíná to dost houpat. To bude den. Pro mě super, pro Terku asi nic moc:(
PPS. Ještě pár technických dat o lodi. Jmenuje se MS Norröna a je to největší trajekt registrovaný na Faerských ostrovech. Na délku měří 165 metrů, na šířku 30 metrů a má výtlak 36.000 tun (GT). Dosahuje cestovní rychlosti 39 km/h neboli 21 uzlů. Kabinu máme v 8. patře s fantastickým výhledem, zrovna při dopisování ráno okukuji těžební plošiny v moři a tankery. Ale o tom až příště:)
Martin a Terka
Žádné komentáře:
Okomentovat